Pro odborníky

Projekt Healthy Aging in Industrial Enviroment HAIE řeší hodnocení vlivů vybraných rizikových faktorů životního prostředí a životního stylu na zdraví a stárnutí populace v průmyslovém regionu (Moravskoslezský kraj) a mimo něj (Jihočeský kraj a Praha).

Tento projekt, zařazený mezi excelentní, vznikl v návaznosti na aktuální problémy veřejného zdraví a byl podpořen v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Projekt je majoritně spolufinancovaný Evropskou unií a je plánován na období let 2018 až 2022. V budoucnosti se počítá s navazujícími projekty, včetně projektů mezinárodních.

Cílem výzkumu je nalezení vztahů mezi životním prostředím, životním stylem, zdravotním stavem, kvalitou života a stárnutím. Dalším významným cílem je také vybudování cenných kohort pro dlouhodobé prospektivní sledování zdravotního stavu a dalších vybraných parametrů u sledované populace.

Videoseminář o projektu pro odbornou veřejnost 

Aplikovatelnost výsledků tohoto excelentního výzkumu spočívá v jejich vysokém potenciálu využití v medicíně, jako východiska k formulování doporučení a intervencí směřujících k lepší politice ochrany a podpory veřejného zdraví.

Mimo to projekt HAIE přinese podporu excelentního výzkumu, zlepšení infrastruktury stávajících výzkumných center, rozvoj výzkumných týmů a jejich internacionalizaci.

Metodika

Základem je založení kohort pro dlouhodobé sledování zdravotního stavu:

  • Kohorta osob středního věku (35 – 65 let)
  • Kohorta matek a jejich dětí od narození
  • Kohorta dospělých běžců
  • Kohorta městských strážníků

Metodikou budou analytické epidemiologické studie od úrovně nemocnosti populace a socioekonomických faktorů až po molekulárně biologické studie zaměřené na ovlivnění genetických, epigenetických a metabolických ukazatelů, ukazatelů fertility a úrazovosti při pohybových aktivitách.

Projekt HAIE je tvořen čtyřmi samostatnými programy, které vzájemně spolupracují. Tyto výzkumné programy, které realizují vědecko-výzkumná centra, jsou společně provázány sdílenými daty od účastníků studie a analýzami např. biologického materiálu, naměřenými hodnotami kvality ovzduší a informacemi ze společných dotazníků.

Program 1: Epidemiologická (včetně molekulárně-epidemiologické) a socioekonomická studie specifických onemocnění a vybraných zdravotních ukazatelů

Řešitel: Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Centrum epidemiologického výzkumu

Náplní epidemiologické studie je studium a hodnocení vztahů mezi expozicemi vnějším faktorům prostředí, faktorům životního stylu, jejich dopadem na zdraví a stárnutí u osob středního věku. Budou prováděny kohortové studie a studie případů a kontrol. Také bude studován vliv kombinace expozice znečištěnému ovzduší a životního stylu na vybraná onemocnění (kardiovaskulární nemoci, nemoci dýchacího traktu, metabolická onemocnění, vybraná onkologická onemocnění a onemocnění imunitního systému).

Molekulárně-epidemiologická studie má za úkol studium a hodnocení vztahů mezi expozicemi environmentálním faktorům, faktorům životního stylu a jejich dopadem na genetické a epigenetické parametry zdravotního stavu a stárnutí u osob středního věku (miRNA, střední délka telomer).

Socioekonomická studie se bude zabývat hodnocením vnímání rizikových faktorů prostředí, faktorů životního stylu a psychosociálních faktorů ve vztahu ke zdraví a zdravému stárnutí osob středního věku včetně kohorty matek, městských strážníků a běžců s využitím socioekonomického dotazníku.

V rámci zjišťování vlivu znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel budou hodnoceny zejména dlouhodobé expozice polutantům v ovzduší, ale mimo to bude prováděno také vzorkování polétavého prachu a vyhodnocení krátkodobých expozic pro kohortu běžců a městských strážníků.

Program 2: Molekulárně-epidemiologická studie hodnocení vlivu znečištěného ovzduší na genom u novorozenců, matek, strážníků a běžců.

Řešitel: Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR, Oddělení genetické toxikologie a nanotoxikologie

Molekulárně-epidemiologická studie v sobě zahrnuje hodnocení vlivu znečištěného ovzduší na genom u novorozenců, matek, strážníků a běžců. Konkrétně se jedná o studium metylace DNA a exprese vybraných genů, studium peroxidace lipidů, tvorby DNA aduktů, oxidačního poškození DNA, studium expozice perzistentním kontaminantům a koncentrací metabolitů PAU, studium lipidomu, antioxidační aktivity a markerů imunity a studium nemocnosti dětí do věku 2 let. Ve studii reprotoxicity bude také studován vztah biomarkerů genetického poškození a oxidačního poškození k poškození spermií v průmyslové a kontrolní lokalitě. Ve studii běžců bude studován vliv zátěže běžců v průmyslové a kontrolní lokalitě na hladiny miRNA a na oxidační poškození.

Program 3: Studie reprotoxicity (sledování změn v somatických a pohlavních buňkách)

Řešitel: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Oddělení genetiky a reprodukce

Dosud získané výsledky zjištěné v minulých letech na skupině městských strážníků v Praze naznačují, že dochází k určitým změnám genetického materiálu v somatických (periferních lymfocytech) i pohlavních buňkách (spermiích). Je třeba zjistit, jak jsou tyto a další změny podmíněny dlouhodobým pobytem v průmyslové oblasti se zvýšeným znečištěním životního prostředí ve srovnání s lokalitou s nižší zátěží a různou expozicí během roku. Studie reprotoxicity bude studovat zejména vztah mezi znečištěním ovzduší a kvalitou spermií, včetně stanovení integrity chromatinu a stupně metylace DNA ve spermiích.

Program 4: Studie pohybových aktivit

Řešitel: Centrum diagnostiky lidského pohybu, PdF OU

Studie pohybové aktivity se snaží nalézt vztahy mezi pohybovou aktivitou, dalšími faktory životního stylu a úrovní znečištění ovzduší. Zejména se zaměřením na incidenci běžeckých zranění, zdraví, psychickou pohodu a kvalitu života. Jednotlivé dílčí studie budou zjišťovat vliv znečištěného prostředí a interakcí mezi vnějším prostředím a biomechanickými, fyziologickými a psychosociálními faktory na incidenci běžeckých zranění, vybrané ukazatele zdravotního stavu, psychickou pohodu a kvalitu života. Program 4 je tvořen dvěma skupinami probandů (jedinci, kteří budou zkoumáni) a to fyzicky aktivní, označováni jako „běžci“ a fyzicky méně aktivní, označování jako „neběžci“. Do studie budou zapojeni dospělí muži a ženy všech věkových kategorií z Moravskoslezského a Jihočeského kraje.