Je zdravé sportovat na vzduchu v průmyslovém regionu? Má ovzduší vliv na matky a jejich děti? Odpovědi má přinést výzkum, který může pomoci k lepší ochraně zdraví obyvatel.
Lékařská a Pedagogická fakulta spojily síly a získaly excelentní projekt z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ve kterém se vědci zaměřují na zdravé stárnutí lidí vprůmyslovém prostředí. Studie řeší vlivy vybraných rizikových faktorů životního prostředí a životního stylu na zdraví a porovná dvě populace, které žijí v různých vnějších podmínkách pro život. Hlavním řešitelem projektu je dr. Radim Šrám z Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Předpokladem pro excelentní projekt Healthy Aging in Industrial Enviroment (dále HAIE), je, jak název napovídá, vyhodnocování vlivů rizikových faktorů životního prostředí a životního stylu na zdraví a stárnutí populace, a to konkrétně v průmyslovém regionu. Jako industriální oblast poslouží pro výzkum Moravskoslezský kraj, protipólem bude Jihočeský kraj.
V projektu HAIE budou sledovány a pozorovány různé skupiny obyvatel. Jednu skupinu tvoří mladé ženy a jejich narozené děti, další je skupina středního věku (35 – 65 let), dále skupina městských strážníků a skupina dospělých aktivních osob.
„Ve výzkumu se zabýváme tím, jak znečištěné ovzduší a pohyb ovlivňuje zdraví lidí. Aktivní lidé chodí pravidelně běhat, jezdí na kole, chodí hrát ven fotbal. Ty nejvíce zajímá, jestli životní prostředí ovlivňuje jejich zdravotní stav,“ vysvětluje k výběru vzorku aktivní populace docent Daniel Jandačka z Katedry studií lidského pohybu, Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.
Zároveň upřesňuje, že si vědci pro aktivní skupinu zkoumaných vybrali běžce, protože běh je jednou z nejčastějších pohybových aktivit, při které jsou lidé venku na vzduchu. Ve zkoumaných skupinách jsou začleněni i pasivní dospělí lidé.
U pozorovaných osob budou vědci postupně sledovat faktory ovlivňující zdraví a nemocnost a vyhodnocovat vliv škodlivých látek v ovzduší na výskyt kardiovaskulárních, nádorových, metabolických, imunitních a dalších civilizačních onemocnění. „Když lidi přijdou do nemocnice, tak už mají nějaký problém a vy nemáte šanci poznat, jak ten problém vznikl, jak ten člověk žil,“ uvádí hlavní řešitel projektu, doktor Šrám, a doplňuje:„Prospektivní výzkum má sílu v tom, že může určit příčinu a následek a to je cílem: zjistit, jaké faktory přispívají ke vzniku některých onemocnění“.
Projekt se bude dále zabývat například i možným poškozením spermií mužů pohybujících se ve znečištěném prostředí. Jinou částí bude sledování vlivu znečištěného ovzduší a životního stylu matek na novorozence a jejich vývoj a nemocnost do věku 2 let.
Osoby, které se zúčastní výzkumu, budou sledované delší dobu, k jejich pozorování poslouží speciálně vyvinutý software na online dotazování lidí. Mimo jiné se vyvine aplikace, která bude jednotlivce sledovat reálně v čase a místě.
Bude tedy možné vyhodnotit celou řadu věcí. Vědci se například dostanou díky GPS k informacím o ovzduší z nejbližší stanice v místě pobytu daného člověka. Předpokladem zkoumaných osob je tedy i to, že jsou majiteli chytrých telefonů, které se propojí s fitbitovými náramky, ty obdrží zkoumané skupiny zdarma. „Díky IT technologiím se dostáváme blíže k lidem a k situacím, ke kterým jsme dříve neměli přístup,“ doplňuje docent Jandačka.
Jednotlivá měření začnou 1. ledna příštího roku a samotný projekt bude probíhat po dobu pěti let, do roku 2022. Výsledky plánovaného výzkumu a jejich následná aplikace v praxi řeší problém stárnutí populace a kvality života ve stáří. Mají vysoký potenciál využití především v medicíně, jako doporučení a zásahy k lepší ochraně a podpoře veřejného zdraví.
Do projektu HAIE jsou zapojena 4 výzkumná a vědecká centra, za Ostravskou univerzitu,hlavního řešitele projektu, je to zmíněná Lékařská a Pedagogická fakulta, spolu s nimi se do projektu zapojil i Ústav experimentální medicíny AV ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. „Myslím si, že získání excelentního projektu je pro univerzitu jeden z největších úspěchů a to i vzhledem k velkému počtu podaných projektů v rámci celé ČR,“ uzavírá docent Jandačka.
text: Petra Polesová